Novinky, které byste měli vědět

News

Post image

BARA v Show Jana Krause – o rodičovství a starém mobilu

Po 15 letech jsem se viděla s Janem Krausem. Setkání to bylo opět velmi příjemné a zábavné.

Mluvili jsme spolu o mém novém albu Slzy, o rodičovství a ponožkách.

Velké část se točila kolem mého starého mobilu a také jsme se bavili o tom, že průměrný člověk se dneska podívá do chytrého telefonu 45 × za den.

Post image

Po pěti letech vychází nové album Slzy. Jak vznikalo?

Začalo to v roce 2013. Bára Basiková a Richard Ulrych se potkávají při jednom charitativním projektu. Bára v jeho rámci vystoupí v Lucerna Music Baru. Richardova kapela Nebezpečné známosti se tam představuje jako předkapela. Od této chvíle Bára s Richardem často mluví o hudbě…

Zjistí, že mají hodně podobné hudební kořeny i slabost pro melancholickou a melodickou hudbu. Na jednom mejdanu si pouštěli své oblíbené songy od ikon jako David Bowie, Depeche Mode, The Cure, OMD, Cocteau Twins nebo Kraftwerk.

První zmínka o společné desce padla na jaře 2016. Zanedlouho přinesl Richard Báře první dema písní Slzy a Motýli.

„Album Slzy není nějak zásadně depresivní a „ubrečené“, jedná se o fascinaci smutkem, který člověka nutí k zamyšlení a posouvá dál.“

Richard Ulrych

Bára pak čekala na nějaký impuls k přípravě nového alba, a tím bylo setkání s Luďkem Fialou z kapely Decline. Luděk doplnil realizační tým, spolupráce fungovala skvěle a dvouletou přípravu desky Slzy si všichni krásně užili.

„Od začátku jsme měli jasný cíl. Nahrát elektronickou, temnější hudbu postavenou na silných melodiích a pocitových textech. Na této desce Bára nikterak neexhibuje se svým hlasovým rozsahem, ale spíš experimentuje s různými výrazy a barvou svého hlasu. Dalším požadavkem byl současný zvuk, nechtěli jsme jít do nějakého novoromantického retra,“ říká Richard.

Z dvaceti skladeb vybrali Bára, Richard a Luděk nakonec dvanáct skladeb. Upřednostnili písně s českými texty.

Album Slzy je hlubokou sondou do lidské duše. Přináší písně o lásce, zklamání, rozchodech, manipulaci, vášni, samotě, hledání životní cesty i vnímání krás tohoto světa.

Album reflektuje fascinaci smutkem, ale v pozitivní slova smyslu. Smutek, který nutí k zamyšlení a posouvá nás…

Slzy jsou naděje. Všechnu bolest rozpustí…

„Není to nějaká kulisa nebo střední proud, ale určité sdělení. Já ke smutku vždycky inklinovala více než k nějaké radosti. Smutek je stejně jako smích součástí našich životů.“

Luděk, Bára a Richard
Luděk, Bára a Richard

ODKAZY:
Nebezpečné známosti: Bandzone | Facebook
Decline: Bandzone | Facebook

Post image

Nový Bářin web aneb Pár slov admina webu a sociálních sítí

Pamatuju si to jako dneska. Rok 1988, 8. třída základní školy. Před vyučováním se scházíme v klecové šatně. Přicházím a slyším hádku. Když přijdu blíž, slyším, jak spolužačka Lenka říká: „Vždyť je to skvělá hudba!“

A teď mi to došlo! Baví se o včerejším večeru v televizi, kde byla snad Bratislavská Lyra, kde vystoupila Bára s Precedensem. Měla na sobě extravagantní kostým s zpívala „banány a rajčata“, tedy Odplouváš dál.

Sic jsem měl z písně také smíšené pocity, zřejmě způsobené právě probíhající pubertou, ale Lenky jsem se zastal.

Ona mi pak na oplátku půjčila album Doba ledová. A bylo rozhodnuto!

Střih. Je rok 1992, těsně po maturitě a neúspěšných zkouškách na žurnalistiku. Mám svoji druhou práci v rádiu v Praze. Je podzim brzy ráno, tramvajová zastávka Národní třída.

Žádné setkání není náhodné

Není náhodou támhleten týpek Martin Němec? Jistěže! Slovo dá slovo a já se o pár dnů později ocitám v Martinově bytě u Karlova mostu a natáčím jak s Martinem, tak Bárou svůj první rozhovor.

Od té doby jsem s Martinem i Bárou (i dohromady) díky své novinářské práci mluvil několikrát. Samozřejmostí pak bylo navštívit koncerty Precedensu, Stromboli i Báry jako sólistky.

S Bárou jsme se viděli osobně naposledy na podzim roku 2017. Nabídl jsem jí tvorbu webových stránek a výsledek právě vidíte.

A to je konec příběhu. Nebo spíš jeho pokračování.

Marián

Marián a Bára v listopadu 2017